Na Kamenitém

Z historie víme, že se Na Kamenitém (název napovídá, že zde byla sice slunečná, ale velmi kamenitá půda) nacházel kdysi prales, kultivován v době valašské kolonizace (valašského salašnictví) na pastviny.

Nejdříve zde byla postavena „kolyba”, šopa a studně. Někdy v polovině XIX století byl postaven první obytný dům pastýře, který se zde rozhodl trvale bydlet a obdělávat půdu. Posledním bačou na Kamenitém byla žena „bacóvka” – Lisztwanová z Milikova. Když se vdala, ze staré šopy postavila druhý dům. By1 to první obytný dům na „Vyšním placu” a domov rodiny Lisztwanů. Po likvidaci salaše přišli další usedlíci a začali stavět ubohé dřevěné chaloupky.

 

romantická vyhlídka s dechberoucí podívanou

 

 

Souvislejšího osídlení se dočkalo Kamenité teprve v druhé polovině XIX století. Bylo tehdy rozděleno na tzv. Vyšní a Dolní Kamenité. Obě lokality používaly jednu studnu. Na Vyšním Kamenitém žilo 8 hospodářů, na Nižním 4 hospodáři. Dobytek by1 vypásán na vrcholu zvaném „Za Wyrchym”.

 

Lidé žili na tomto kdysi „idylickém místě” s pastvinami a oplocenými poli ve velmi obtížných životních podmínkách. Osada v období meziválečném včetně Horní Lomné patřila k nejchudším na Těšínsku. Jedinou možnost jak si vydělat na živobytí byla těžká práce v lesích. Každý pracoval na svou vlastní zodpovědnost. Kamenitá půda sotva poskytovala jen trochu ovsa a brambor.
Kdysi jediná generace prožila několik vlád – vládu Habsburků, pak Československý stát, polský a dobu německé okupace. Není tedy divu, že to vše, včetně bídy vytisklo hluboké vrásky na obličeji horalů. Zvláště doba německé okupace zanechala těžké rány na usedlicích.

Výrazným způsobem změnilo život na Kamenitém otevření škol. Nejprve byla otevřena škola česká a o rok později (1934) v nově vystavené budově škola polská. Otevření škol přispělo také ve velké míře k oživeni kulturního a společenského života v této horské osadě. V době německé okupace byly obě školy zavřeny. Teprve v roce 1954 byla znovu otevřena polská škola, i když také ona byla s konečnou platností uzavřena v roce 1973.

K částečnému oživení turistického ruchu přispělo postavení skromné horské hospody na hřebeni Kamenitého v období meziválečném.

Jan Korzenny, Dolní Lomná září 2001

 

Dnes je toto místo jedno z nejvyhledávanějších míst v údolí Lomné